Encyklopedie kouzel - Záhada za svitu měsíce

Máte problém se stažením hry? Nezoufejte. Zkuste ji stáhnout z náhradního umístění zde nebo zde.

Katarína se na Škole kouzel naučila ledasco. Ale zhola nic ji nemohlo připravit na to, co zažije při svém novém dobrodružství. Společně s jejím bratrem vyrazíte na cestu časem, abyste zachránili jejich profesora před temnou vlkodlačí kletbou. Prozkoumáte rovnou čtyři kontinenty s ručně ilustrovanými scenériemi, které vás vtáhnou do děje jako živoucí pohádková kniha.

Hledačka Záhada za svitu měsíce vás postaví před jedinečnou výzvu: budete muset vyřešit 32 úrovní s 18 minihrami a najít téměř 2 tisíce ukrytých předmětů. Dokážete se tím vším prodrat a zachránit profesora dříve, než Měsíc dosáhne úplňku?

O hledačce Encyklopedie kouzel - Záhada za svitu měsíce

1 900 skrytých objektů

32 úrovní

18 miniher

Čtyři kontinenty k prozkoumání

Nádherná ručně kreslená grafika

Exkluzivně v kolekci 25 her na DVD!

Hledačku Encyklopedie kouzel - Záhada za svitu měsíce si můžete pořídit exkluzivně v DVD kolekci. Díky ní získáte 12 parádních hledaček, včetně dvou celých sérií Lovci Snárka a Poklady ostrova záhad. Budete si moct zahrát 10 rozmanitých obsluhovaček, včetně tolik oblíbeného farmaření. Anebo když na to přijde, klidně si procvičíte svůj mozek a postřeh u dohromady 3 logických, akčních nebo spojovacích her.

Tahle kolekce se umí trefit do noty všem. Bez rozdílu zájmů, pohlaví nebo věku. Složili jsme ji totiž přesně tak, abyste se u ni bavili s celou rodinou, navíc za výhodnou cenu. Každá hra vás vyjde jenom na pár kaček.

Chcete se dozvědět více? Zde je recenze hry

Nezvyklý koncept hledání skrytých předmětů

Hra je považována za hledačku, rozhodně však nejde o klasickou příběhovou hledačku, ve které by se procházelo desítkami lokací a občas se narazilo na lokaci s dvaceti předměty, které je třeba najít. Zde se jedná především o hledání předmětů – v každé lokaci jich hráč musí najít pět, bohužel jsou však roztříštěny na několik malých částí a úkolem je najít každou tuto část. Jedná se o jiný systém hledaček, který nebude sedět úplně každému.

Hledání ztraceného profesora kouzel

Příběh není v této hře hlavní, slouží především k přesouvání mezi jednotlivými lokacemi. Hlavní hrdinka Katarína studuje magii na čarodějné škole, jednoho dne jí však přijde dopis od jejího staršího bratra Rogera. V dopise se píše, že bratr pátrá po zmizelém profesorovi kouzel a Katarína je vyzvána, aby se připojila k pátrání. Bude muset objet celý svět a hledat jednotlivá vodítka, která ji dovedou až k cíli jejího pátrání.

Rozvržení hry

Encyklopedie kouzel je rozdělena na jednotlivé části, každá z nich se odehrává v jiné zemi světa a zavádí hráče do nového prostředí. V každé části se objevují dvě lokace a v každé lokaci se pátrá po pěti roztříštěných předmětech. Mezi jednotlivými částmi se hráč přesunuje přes mapu, nicméně tu hráč k ničemu jinému nepotřebuje, jde spíše o mapu levelů než klasickou herní mapu. Obtížnost úrovní se nestupňuje, ale zůstává zhruba stejná, jedna část se dá odehrát za takových patnáct minut.

Náročnost hledaček

Tato hra je založena především na hledačkách, v nichž se části předmětů nacházejí v prostoru celé lokace. Vzhledem k tomu, že ztracené předměty byly roztříštěny, je jejich hledání poměrně obtížnou záležitostí. Hráč tak narazí například na nutnost hledat v přírodním prostředí malé větvičky, kousky kapradí nebo dřevěné násady od nářadí, což se zdá jako téměř nemožný úkol. Naštěstí máme k dispozici nápovědu, která se dobíjí poměrně rychle – bez ní se totiž obejdou jen skuteční hledačkoví mistři s obrovskou dávkou trpělivosti.

Starší grafika s osekanými lokacemi

Encyklopedie kouzel se se svou grafikou řadí k těm starším a méně propracovaným hrám. Lokace jsou rámované zespodu lištou s poli, ve kterých se nachází obrázky hledaných předmětů. Zároveň se další poměrně široká lišta nachází na pravé straně obrazovky, tam najdeme objevené předměty a další herní prvky. To znamená, že celková plocha určená k hraní a k hledání předmětů je menší, než jsme zvyklí z jiných her.

Lokace mají civilní charakter, některé působí zajímavěji, jiné jsou dost obyčejné. Podíváme se tak například do pracovny nebo na hradby města. Z těch zajímavějších míst zmiňme domek čarodějnice nebo tibetský chrám. Lokace jsou statické, působí trochu jako obrázky, na kterých se v jiném typu her hledají rozdíly. Hráč nemá pocit splynutí s hrou, zřejmě se nebude cítit součástí příběhu.

Zajímavé rébusy

I v Encyklopedii kouzel bylo pamatováno na hlavolamy. Objevují se jednou, maximálně dvakrát za úroveň a většinou ji uzavírají. Mají střední obtížnost a hráč by je měl zvládnout bez přeskakování, i když pro případ, že by si nevěděl rady, máme tlačítko přeskočit. Rébusy se mohou prezentovat hezkým zpracováním, které zapadá do celkového grafického konceptu hry. Někdy je třeba trochu přemýšlet o tom, jaký je vlastně úkol a jak ho splnit, jakmile pochopíme princip rébusu, už se dá poměrně snadno rozlousknout.

Hudební soundtrack

Hudba, která začne hrát hráči do uší, když Encyklopedii kouzel zapne, je docela podmanivá, ale ke hře tak úplně nepasuje, Naštěstí při samotném hledání v lokacích můžeme slyšet úplně jinou hudební stopu – takovou, která příjemně podkresluje a podporuje soustředění na hledání ztracených předmětů. Hudba není nijak vlezlá, takže se neomrzí a za chvíli se pro hráče stane součástí hry, kterou už vnímá jen někde na pozadí.

Celková hratelnost

Hratelnost ztěžují opravdu náročné hledačky, které hodně zpomalují postup hrou. Encyklopedie kouzel má sice příběh, který by se zřejmě líbil větším dětem, bohužel hledačky pro ně budou nejspíš příliš obtížné a nudné na to, aby se do nich nějak pravidelně pouštěly. Proto se hra hodí spíše pro trpělivé dospělé hráče, kteří u hledání relaxují. Ovládací prvky jsou jednoduché a snadné na pochopení. Někdy není úplně jasně vysvětlený úkol, který před hráčem stojí, ať už se to týká rébusů, nebo použití nalezených předmětů, to potom opět trochu zdržuje samotné hraní.

Hra je určena spíše pro starší a zkušenější hráče hledaček. Nabízí možnost strávit spoustu času u hledání skrytých předmětů a příjemné odreagování. Bohužel příliš nezaujme ani grafikou, ani příběhem a hledání je zbytečné obtížné. Své hráče si však určitě najde – především mezi těmi, kdo chtějí vyzkoušet nový koncept hraní, užít si netradiční hledačku a také potrápit svůj postřeh při hledání i těch nejmenších dílků ztracených předmětů.

Zkušební verze hry je ZDE Jedná se o plnou verzi se všemi funkcemi omezenou na půl hodiny hry.